Co dělám, když nešiju

Mám na Instagramu dva oblíbené profily Dva dílna a Z pokoje do pokoje, které sleduji už delší dobu a kde se renovuje nábytek a čalouní a je to opravdu krásná podívaná. Proto jsem taky tenkrát šla na kurz Základy renovace "nábytku" křídovými barvami, kde jsem se s nimi naučila pracovat, natřela starý šicí stroj a skoro všechny dřevěné bedýnky v mé dílně a udělala si z toho prázdninový projekt. Jak to dopadlo?

Já bych řekla, že docela dobře. Bedýnky hojně využívám při prodejních akcích anebo v dílně na uskladnění věcí a ještě mi to tam i zdobí... :-) Na větší renovace ale teď vůbec nemám kapacitu, i když po této akci "židle" jsem zase celá natěšená, že natřu aspoň nějakou tu bedýnku... Když jsem ale viděla nabídku na Kurz čalounění židle, věděla jsem hned, že do toho jdu a že si vyrobím nějakou krásnou a originální židli a dokonce jsem tomu přizpůsobila i plánování focení novinek, abych jí tam mohla propašovat. Novinky se tedy budou fotit až během letních prázdnin, ale čekání určitě bude stát za to.

Tak a teď už k tomu kurzu. Pořádala ho milá Marta, kterou najdete na IG pod tímto profilem Tady je milo. A milo tam teda opravdu bylo! :-) Dílna se nachází v Praze na Žižkově v budově "mrakodrapu" Radost, takže už i to místo má velké kouzlo. Byly jsme tam nakonec dvě "čalounění židle chtivé". Marta nám vše vysvětlila, ukázala a během jedné květnové neděle jsme si opravily své židle. Celý den jsem fotila, záznam najdete ZDE, pro lepší představu. Jsem přesvědčená, že jsem teď schopná si podobnou židli vyrobit sama doma taky. Samozřejmě bych si musela přikoupit pár věcí, které běžně doma nemám (lepidlo na molitan, "nastřelovačku" atd.).

Kurz u Marty můžu vřele doporučit. Je to sranda, když se vám stará židle z opravdu nechutným vnitřkem sedáku změní v takovou krásku. Když se mi povedlo vytvarovat a nalepit molitan na dřevěnou desku, pořád dokola jsem ho hladila, jak jsem z toho byla nadšená, že to opravdu vypadá jako sedák. No, a když se mi povedlo tam připevnit tu látku a i jsem trefila ty rohy, aby vypadaly hezky a zasadila do rámu židle, no, to bylo teprve něco. To chcete zažít! 

Taky jsem si u sebe všimla, že jak to byla pro mě úplně nová věc, cítila jsem opravdu velký respekt, někdo by i mohl říct až přehnaný... Nakonec jsem měla takový ten pocit, že to vlastně nebylo zase až tak těžké... :-) To se mi bude skvěle hodit k Domácímu šití, které mě čeká teď v červnu, mám přihlášených 6 (ne)švadlenek, každá má jiné zkušenosti a já díky této své "čalounické" budu zase o to víc empatičtější a chápavá... :-)

A jak to nakonec všechno dopadlo se dozvíte v prázdninovém blogu.

P.S. Další věc, co by mě u Marty lákala je výroba buď čela postele nebo nějakého čalouněného panelu na odhlučnění zdi v mojí panelákové dílně. Tak uvidím, jestli to nakonec vyjde... 

Úklid dílny jako forma produktivní prokrastinace. Můj oblíbený autor Austin Kleon v knize Jeď dál! píše:

"Udržuj pořádek v náčiní a nepořádek v materiálech.  Uklízení je tu pro chvíle, kdy jsem zablokovaný či zaseknutý. Uklízení ateliéru je forma produktivní prokrastinace. Vyhýbáme se tak práci jinou prací. Na uklízení je nejlepší to, že zaměstná ruce uvolní mysl, takže se buď a) odblokuji a vyřeším další problém, nebo b) přijdu v tom nepořádku na něco, co vede k další práci. Nejlepším úklidem dílny je objevování. Jak se probírám těmi věcmi, znovu nacházím použitelný materiál. Uklízím ani ne tak proto, abych měl kolem sebe čisto, ale abych přišel do kontaktu s věcmi, na které jsem zapomněl a které teď můžu použít.

Uklízení v naději, že dosáhnete dokonalého řádu, je stresující práce. Uklízení bez přehnaných starostí o výsledek může být uklidňující zábavou. Když vás přepadnou pochybnosti, ukliďte si." 

Průběžné uklízení látek je teď přirozenou součástí i mé práce a vždy přinese něco nového i pro vás. Z hromady zbytků, které mi zůstali po zadních stranách polštářků, které řežu do Polštářků z pytlíku jsem začala chystat sady čtverců 25x25 cm a 15x15 cm. Jednobarevky jsou trvale velmi oblíbené, vždy, když doplním barvičky se hned vyprodají. 

Před časem v létě jsem udělala opravdu veliký úklid látek. Rozhodla jsem se projít každý kousek látky a rozhodnout, jak s ním naložím dál. Počítala jsem samozřejmě s tím, že to nebudu mít uklizené dokonale, věděla jsem, že některé látky opět odložím "někdy na potom", ale část jsem se rozhodla po jednom prohlédnout a rozdělit na menší či větší kusy. Tady by se hodilo poznamenat, že do flow se můžete i prožehlit, protože pro mě to byly úplné lázně... :-) 

Malé odřezky látek jsem se rozhodla prodávat na váhu za pár korun (10 dkg za 10 korun) v pytlíku. Odtud název Zajíc v pytlíku. Všechny své nápady se snažím postupně realizovat, a potom vyhodnocovat, jak se vám líbily. Zájem o tyto Zajíce v pytlíku na váhu byl opravdu velký, otestovala jsem si to hned ten rok na podzim na Tvořivé Olomouci. Je nás hodně, co už nechceme tolik utrácet za stále nové a nové látky, zároveň nás ale nové vzory inspirují. 

Další velká čistka v dílně proběhla v roce 2020 v průběhu jarní karantény. Chtěla jsem realizovat nápad s furoshiki šátky, tuto metodu jsem předtím moc neznala. Najednou jsem viděla originální nápad a uplatnění pro velké kusy látek. 

Kusy, které mi zbyly jsem nařezala ještě dále na čtverce o rozměru 25x25 cm a 15x15 cm s tím, že kategorie Zajíci v pytlíku budou mít novou variantu - Různobarevky. Nikdy nevíte, jaké vzory tam budou, víte jen, že každý z 10 kousků v sadě bude jiný. Přišlo mi to dost troufalé, ale kombinace dobré ceny a originálního nápadu udělala z Různobarevek velmi oblíbený produkt, a protože mé zásoby větších zbytků látek jsou omezené a doplňuji postupně, bývá dost často  nedostupný...

Úklid je tak úzce spjatý i se šitím, že má v mém komiksu pro švadlenky svoje speciální místo... :-)

Pravidelná prokrastinace úklidem v mé dílně není ale jen o zbytcích látek, ale celkově o novinkách a novém pohledu na starší produkty a jejich možné inovace. Novinky mají teď i samostatnou kategorii, ať je máte všechny hezky na jednom místě... :-)

A po úklidu je potřeba si odpočinout, pro mě je ideální četba... V letošním jarním čísle časopisu Kreativ je k úklidu pěkný příspěvek a opět budu citovat jeden mužský přístup k úklidu, tentokrát od Miroslava Horníčka (z knihy Dobře utajené housle): "Pojem úklidu je jasný, znamená vrátit každou věc na místo jí příslušející. Sám jsem již vykonal několik takových úklidů a dospěl k názoru, že udržovat denně pořádek je stejně pošetilé a vysilující jako obnovit jej jediným úklidem po delší době, a stanovil jsem si pravidlo, které vyznávám a doporučuji - pravidlo malého přehledného nepořádku. To je onen stav v bytě, kdy ještě bezpečně vnímáte věci o sobě i jejich celkovou konstelaci, kdy žádná z věcí ještě nepozbyla vzhledu, kdy není pokryta rzí, prachem, mechem, plísněmi nebo částmi vašeho šatstva natolik, aby bylo nutno jí odkrývat, dolovat, oškrabávat či odtrhávat. Malý přehledný nepořádek se dá udržet řadu dnů, zatímco pořádek nelze udržet ani několik hodin." 

"Léty bedlivého pozorování jsem dospěl k názoru, že předměty ponechané na určitém místě tam zůstávají," popisuje Horníček záludnost věcí. :-)

Definice - linoryt je velmi zajímavá výtvarná technika. Jeho pomocí můžeme tisknout na papír, na látku nebo si třeba vyrobit vlastní razítko. Záleží jen na naší fantazii a je tak jednoduchá, že jí rozhodně stojí za to vyzkoušet. Je jednou z nejrozšířenějších grafických technik tisku z výšky, tedy tisku z reliéfu. Poprvé byl zaznamenán v 19. století, používal se však jako reprodukční technika, ne jako možnost nového volného umění, tedy tak jak jej známe a používáme dnes. Technika linorytu vzhledem ke skvělému výslednému efektu a jednoduché aplikaci i v domácích podmínkách vplula do běžných výtvarných technik, které za pomoci dospělého asistenta zvládnou i ti nejmenší z nás.

Já jsem raději šla nejprve na kurz k Ivě B. (našla jsem na naučme.cz), protože jsem věděla, že budu tisknout hlavně na modrotisk (speciální tiskařskou rezervou) a chtěla jsem to raději probrat se zkušenější osobou... :-) Ivu Baltaretu znám z dřívější doby, je taky marketingová specialistka a znám jí z několika školení, proto jsem se i těšila.

Pro moje tvoření mi zatím bohatě stačí vědět, že rydla mají tvar V, tvar U nebo jsou rovná. Všechny typy existují ve více velikostech. Značí se čísly od 1. Čím vyšší je číslo, tím širší bude vyrytá plocha. Já si koupila ve výtvarných potřebách jeden typ a s tím za myslím vystačím na hodně dlouho... :-)

Už taky vím, jak pracovat bezpečně. Rydlo sevřeme do dlaně a pevně je stiskneme prsty. Druhou ruku podložíme pod tu, kterou ryjeme, nesmí být NIKDY proti rydlu, abychom se nezranili!

Speciální lino, na které ryju jsem si taky koupila ve výtvarných potřebách. Vyrábím si vlastně taková menší razítka, proto mi stačí jen menší kus.

Pokud používáte tisk na látku, jako já, tak je dobré si uvědomit, že u látky to bude fungovat opačně, než u papíru. Ta část, kterou budete odrývat rydlem bude po obarvení v modrotiskové lázni modrá a zbytek bude bílý (plocha, která je vyvýšená), tak jak je vidět na obrázku mého vlastního vzoru "vafle". Říká se tomu negativní tisk... :-)

Na všechny moje modrotiskové výrobky (nejen zdobené linorytem) se můžete podívat zde.

Zatímco v článku Kdo si šije, nesmutní! píšu o tom, že některé nápady dostávám přímo u šití (a raději je rovnou zapisuji do předem připraveného bloku), tak ke všem ostatním nápadům, které realizuji pro vás tady v e-shopu, jsem se prochodila a to doslova. Chůze totiž kromě toho, že vám pomůže poznat vlastní tělo, podněcuje i tvorbu kreativních myšlenek. Ano, když dostanu během chůze nápad, zastavím a zapíšu ho.

Ostatně mi to povrzuje i Michelle Losekoot ve svém výběru článků a knih o kreativitě, které jsem celý rok 2022 odebírala na www.pickey.cz, když píše: Chození pomáhá. Proto je mezi kreativci tolik milovníků dlouhých procházek. Darwin, Woolf, Aristoteles, Kant, Nietzsche, Hemingway, Dickens a tak dále! A pokud se půjdete projít, jděte někam do zeleně. Podle výzkumů jsou pak lidé kreativnější. Na Stanfordu zjistili, že lidé, kteří chodí, jsou průměrně o 60 % kreativnější než ti, kteří sedí. 

Kdo mě zná osobně, nebo sleduje na mých sociálních sítích, tak ví, že i ráda a hodně chodím a taky čtu. Proto bude dnešní příspěvek o chození hodně čerpat z knihy - Chůze pro zdravé srdce a mysl od Arianny Valentino.

Chůzí můžeme taky pěkně a jednoduše kompenzovat sezení u šicího stroje, proto si zaslouží i vlastní příspěvek. Vstát a jít se projít totiž nic nestojí a vrátí se nám to ve všech ohledech. Kdo pravidelně cvičí na čerstvém vzduchu, má rychlejší reflexy, líp mu to myslí, má pevnější zdraví a zřídkakdy onemocní. Půlhodiny přiměřené fyzické aktivity podporuje vyplavování fenylethylaminu, hormonu ze skupiny amfetaminů, který je schopný zlepšit náladu a dobít energii (možná ho znáte pod názvem "love drug", droga lásky). A to chce každý! :-)

Chodit = cítit se dobře

1. Povzbuzuje k dobré náladě. Odbourává stres, vztek, únavu a napětí (díky zvýšené produkci endorfinů) - již po 10 minutách.

2. Snižuje riziko zeleného zákalu.

3. Uvádí do pohybu i ramena a paže.

4. Posiluje imunitní systém. Snižuje riziko onemocnění chřipkou a nachlazením.

5. Prospívá srdci. Má vliv na tepovou frekvenci a výkon.

6. Pomáhá předcházet rakovině prsu.

7. Zpevňuje břišní svaly. Zaměřuje se na "madla lásky" a pomáhá i v dalších kritických místech.

8. Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva o 30 %.

9. Posiluje svaly na stehnech.

10. Zlepšuje rovnováhu.

11. Snižuje "špatný" cholesterol.

12. Snižuje riziko Alzheimerovy choroby.

13. Stimuluje chodidla a pomáhá tělu navracet krev do srdce.

14. Reguluje krevní tlak.

Předsevzetí - každý den budu chodit aspoň 40 minut. Já už bez toho ani být nemůžu. Jasně, ne vždy můžu, ale když to jde tak jdu :-), snažím se i práci a ostatní aktivity plánovat tak, abych mohla jít pěšky.

Pozitivní povzbuzení na závěr - Krok za krokem. Jeden krok zvládneš vždy. A pak další a další... Krok za krokem zvládneš cokoliv, co potřebuješ. Tím se řídím i já při tvoření novinek pro vás. Jak mi to jde můžete průběžně sledovat zde.

Loni v listopadu mi napsala jedna moje veliká fanynka a spřátelená zákaznice, že má možnost získat starý šicí stroj Singer k renovaci, ale musím se rozhodnout do druhého dne, jinak půjde do šrotu... No, neváhala jsem ani minutu, i když jsem věděla, že bude čekat ve sklepě až do léta, kdy budu mít víc klidu na něm začít pracovat. Mezitím jsem plánovala vyrazit aspoň na základní kurz renovace nábytku. Natírání zvládám, ale nevěděla jsem ani jakou koupit barvu... :-)

Jak už to tak bývá, cestou do jiného obchodu, jsem objevila v Karlíně místo, kde mají krásné ekologické křídové barvy a pořádají i workshopy pro začátečníky. To místo se jmenuje Out of office a tam jsem se naučila základní techniky, dostala vzorník barev a mohla začít přemýšlet nad barevnou kombinací.  

No, a protože už jsem v té době malovala svůj vlastní Modrotisk (pokud vás to zajímá, je tady o tom taky článek a zboží v nabídce), rozhodla jsem se pro modro bílou kombinaci a použití malířských šablon.

Nakonec jsem celé léto šila novinky na focení a natírání nechala až na poslední tři dny před odjezdem na dovolenou... Stihla jsem to a mám teď krásnou rekvizitu na focení. I když při posledním focení (říjen 2022) ještě tolik stroj v celé své kráse nevyniknul (to ještě přijde, slibuji), ale postup renovace jsem pro vás zdokumentovala na Instagramu Po otevření šijte, tam se můžete podívat na PŘED a PO a určitě mi dejte vědět, jak se vám líbí! :-)

Detailní reportáž je v uložených Stories, kde jsou fotky i z toho workshopu atd.

P.S. Šicí stroj není funkční, ani jsem se o to nepokoušela, to jen aby tady zaznělo... :-)

Kdo mě tady sleduje, tak ví, že čas od času udělám větší čistku ve své dílně a najdu nějaký "poklad", který mě inspiruje k nějakému novému nápadu... Stejně tak to bylo i s myšlenkou zařadit do mých produktů i polotovarů k ušití vlastní modrotiskové vzory. Při podrobném úklidu jsem si totiž všimla kusu modrotiskového plátna, který jsem někdy před více než 15 lety! sama vytvořila na kurzu u Vlaďky v Ateliéru K1... :-) a vzpomněla jsem si, že to byla veliká zábava a je to věc, kterou navíc zvládnu udělat i sama ve své dílně. Shodou okolností se zrovna v té době konala i krásná výstava v Praze "Móda v modré. Tradice a současnost indiga v japonském a českém textilu.", kam jsem si taky došla pro inspiraci a mohla si začít hrát s mým vlastním modrotiskem na zkoušku.

Jo, a abych nezapomněla, ještě jsem si musela koupit potřebné vybavení ve firmě Danzinger. 

Modrotisk = výrobní technologie vzorování textilie a rovněž konečný produkt tohoto pracovního postupu.

Trochu historie - tato textilní tiskařská technika má své kořeny v Číně, po Evropě se rozšířila na počátku 18. století. K prvním odběratelům patřila šlechta. V 19. století se modrotisk využíval i na venkově.

Postup výroby - obecně výroba modrotisku spočívá v nanášení nepropustné hmoty tzv. tiskařské rezervy (zvané též pop, pap) složené z kaolinu, arabské gumy a dalších ingrediencí na tkaninu pomocí  forem se vzorem, popřípadě také v jejím roztírání štětcem nebo jinými pomůckami (můj oblíbený je korek od vína).

Když tištěná hmota zaschne, tkanina se obarví, a to tak, že se ponoří do studené indigové lázně. Tkanina se neprobarvuje při máčení v barvícím roztoku, ale teprve poté, když se vyjme z lázně. Působením vzduchu barvivo oxiduje a látka se zabarví na modro. Sytých odstínů modři se dosahuje postupným několikanásobným ponořením do barvící lázně, které se vždy musí prostřídat zráním barviva na vzduchu. Tam, kde je na tkaninu nanesena rezerva, barvivo při máčení v lázni k textilii neprostoupí. Barvení trvá až osm hodin. Když se dosáhne požadovaného odstínu modré, odstraní se v slabém roztoku kyseliny sírové natištěná rezervážní vrstva a vzor se tak odhalí. Tento postup bývá označován za rezervážní nebo také negativní tisk. Po vyžehlení získá látka lesk. Celý proces výroby modrotisku zabere ve firmě Danzinger čtyři dny a k tomu ještě připočtěte můj čas strávený se vzory. Najednou musím obarvit minimálně 5 m látky, které potom pošlu k obarvení. Látku barvím postupně, aby vzory měly čas pořádně proschnout.

Jak to celé dopadlo, se můžete podívat v mém e-shopu.

Zdroje: 

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/modrotisk-unesco-olesnice-straznice.A181201_442882_brno-zpravy_vh

a taky krásná obrazová publikace Móda v modré. Tradice a současnost indiga v japonském a českém textilu. (ed. Markéta Vinglerová)